Únor 2012

Na dohled

12. února 2012 v 17:52 | M. |  tlachy
Přemýšlím, co napsat po tak dlouhé době. Prostě jsem nějak neměla potřebu sem psát, ani jsem nevěděla co, i když se toho stalo celkem dost. Mám teď dost roztěkané myšlenky.
V pátek na maturitní večeři mě popadla nenadálá nostalgie z toho, že další krásnej kus mého života se jistě chýlí ke konci a já a většina mých přátel máme hlavy v pejru kvůli matuře, místo abychom si to spolu ještě trochu užili. Učení mi ubírá docela dost sil, je celkem tragické, když vám k večeři přinesou pečeného pstruha, pochopitelně vcelku, a vám se, zatímco z něj preparujete páteř, do mysli nepatřičně vtírají pojmy jako skřele, žaberní koš a postranní čára (maturuji z biologie, kdyby to někomu nedošlo :)) "Můžeš ho začít popisovat" zasměje se osvíceně spolužačka vedle, jako by mi snad četla myšlenky. Děkuju pěkně, nezbývá než se znovu napít aperitivu a potlačit znechucený úšklebek, protože chutná jako kapky proti kašli. Špatná volba.
Zní to jako katastrofa, ale nebyla. Jídlo skvělé, víno fajn. Společnost v cajku. Jenže se nemůžu zbavit pocitu, že už nejsme ta parta, která předloni pořádala hromadné oslavy narozenin v hospodě za rohem a v létě se hromadně scházela na ujetých akcích. Každý už má v hlavě budoucnost. I já už chci zase přesídlit a zároveň vím, jak moc mi to všechno bude chybět. Ale život je o rozcestích a všechno musí končit, aby mohlo začít něco novýho...
Nedávno se mi povedl husarský kousek, totiž přijali mě na vysokou uměleckou školu. Budoucnost, jakou jsem vždycky strašně chtěla. Mám v hlavě šílený plány na léto, na podzim, na život. Zároveň se bojím, že když všechno napíšu můžu to nějak zakřiknout :).
Najednou mám pocit, že jdu správně. Kde skončím nemám ponětí, uvidí se...


Mimochodem všem všechno nej do nového roku. A nechoďte se teď koupat ven do rybníka, natlučete si! Nejmenované chytré hlavy totiž konečně rozlouskly záhadu, která nás prosťáčky tak dlouho trápila, aneb co taky umí voda... :D