Duben 2010

Slavík a růže

23. dubna 2010 v 12:01 | M. |  moje obrázky
Tohle vzniklo jako taková ilustrace k povídce Slavík a růže (O. Wilde). Pokud neznáte, můžete si předčíst třeba tady.
 Poprvé jsem ji četla jako dítě někdy na prvním stupni základky ve školní čítance. Pamatuju si, že tenkrát jsem ji zas až tolik nechápala a bylo mi především líto toho slavíka.
Teď když jsem si ji po těch letech zase přečetla, její motiv se mi strašně líbil. A tak vznikl tenhle obrázek.

Aktuální neaktuality

23. dubna 2010 v 11:41 | M. |  oznámení
Zdravím.

Mrzí mě, že je tu už dlouho tak mrtvo. Rozhodně nechci s blogem skončit. Jen mě teď na chvilku opustilo to cosi, co mě pohánělo k dalším článkům. Je to inspirace? Nevím. Ovšem, kdyby mě opustila ispirace, bylo by to zlý - v tom to nebude. :) Spíš nemám tolik času a tím pádem i chuť a patřičné nadšení pro blog. Nadšení - to je ono! Ale spraví se to. Určitě. Tím jsem si jistá. :) Venku je krásně a já mám teď takovou pravou jarní náladu... Určitě časem přijdu zpátky. Možná ještě dneska.

Prozatím naschle.


Nox Arcana - ochutnávka

5. dubna 2010 v 21:55 | M. |  nox arcana hudba
Jsem nadšená! Dokonalá magická hudba, která vás vtáhne do jiného světa ani nevíte jak. Báje a v zádech mrazící příběhy,... Úžasně se při tom tvoří :)
Objevila jsem je před několika dny tak sem zatím dávám jenom pár písní, co mě okouzlily:





Ch. Baudelaire - Opíjejte se!

4. dubna 2010 v 15:13 | M. |  tlachy
Tři dny na mě totálně dlabal internet. A já zjistila, že mám sklon k závislosti - už je to tak :). Naštěstí ze svého jeepa sestoupil osvícený (rodinný) počítačový mág a provedl něco, co můj ubohý technicky nenadaný mozek nikdy nepochopí. A ono to funguje. Fajn.

Mezitím jsem sem chtěla určitě něco napsat. Něco o bláznivém jaru nebo tak. Překazila mi to vzpoura techniky. Vzpomněla jsem si však na umělce, který něco podobného napsal mnohem líp a hlavně mnohem dřív než já... :D

Charles Baudelaire

Opíjejte se!

Je třeba být stále opilým. V tom je vše: toť jediná otázka. Abyste necítili strašlivé břímě Času, jež drtí vaše ramena a ohýbá vás k zemi, je třeba opíjet se bez oddechu.
Ale čím? Vínem, poezií nebo ctností, čím chcete. Ale opíjejte se.
A jestliže někdy na stupních paláce, na zelené trávě příkopu, v zasmušilé samotě své jizby, se probudíte, a opojení již ubylo či zmizelo, ptejte se větru, vlny v moři, hvězdy, ptáka, hodin, všeho, co zpívá, všeho, co mluví, ptejte se, kolik je hodin: a vítr, vlna v moři, hvězda, pták, hodiny vám odpoví: "Je hodina opojení. Nechcete-li být trýzněnými otroky Času, opíjejte se; opíjejte se bez ustání! Vínem, poezií nebo ctností, čím chcete."

Tak a egoista si přisadí: životem, hlavně životem! :)

k
V brzku se tu snad objeví nějaký obvyklejší článek....